Jobs
Byl napadne podobny Seanovi Connerymu. Plavovlaska k nemu obdivne vzhlizela a strojene se hihnala. Nastavila polosevrenou dlan pod jeho virzinko, sedici jako prilepene mezi rty, a lehce do neho prstem uhodila, takze jeho dlouhy sloupek popela ji spadl do dlane. Tvaril se, ze si jejiho gesta vubec nevsiml. Po chvili vyzunkl svou whisky a hned dostal novou. Mel zcela nehybnou tvar a upiral ocelove modry pohled kamsi vzhuru mimo odbarvene lokny bardamy. Nesnizil se vubec, aby o ni pohledem byt i jen zavadil. Vypadal presne tak tvrdy a kamenny, jak to o nem slyseli. Dokonce lehce imponoval i Mohrenovi. Cekali, ze, se podiva smerem k nim. Do treti klubovky u jejich stolku si sedl hranaty muzik ve spatne padnoucich sedivych satech, bile nylonove kosili a vinove rude vazance. Mel kulaty oblicej, hladky a cervenoucky, velke porcelanove modre oci za silnymi skly bez obroucek a vlnite vlasy mel kratce zastrizeny a rozdeleny sikmou pesinkou. Malmstrom a Mohren se po nem lhostejne podivali a pokracovali v pozorovani toho fesackeho Jamese Bonda u baru. Prichozi rekl neco tichym, mekkym hlasem a trvalo hezkou chvili, nez si uvedomili, ze to rika jim a dalsi chvili, nez jim doslo, ze tato cherubinska osoba a nikoli onen rabiat u baru je Gustav Hauser. O chvili pozdeji opustili Magnolii. Malmstrom i Mohren, oba onemeli, sledovali v zavesu Hausera, ktery v tmavozelenem kozenem kabate az na paty a s tyrolackem na hlave kracel pred nimi a ukazoval jim cestu domu k Hoffovi. Hoff byl vesely tricatnik.
